První kávu je lepší si dát až později dopoledne

Lékaři dnes již vědí, že některé léky zabírají lépe v poledne a některé spíše po ránu. Aniž bychom to totiž vnímali, náš organismus se neustále řídí vnitřními hodinami. Ty ovlivňují, kdy je aktivnější který orgán včetně těch vylučujících do těla hormony. Pocit ospalosti je mimo jiné závislý na hladině hormonu zvaného kortizol, jemuž se laicky říká „stresový hormon“.

Kávu si osladím později

Když se ráno probudíte v 7.30, hladinu kortizolu máte podle vnitřních orgánových hodin docela vysoko. Klesat začne až o něco později, mezi 9.30 a 11.30. Asi uznáte, že dává smysl organismus dopovat kávou spíše ve chvíli, kdy přirozená chemikálie naší bdělosti začne klesat. Když si dáte kávu v osm, podpoříte už tak vysokou hladinu kortizolu, ale o to delší a citelnější bude pád do útlumu o hodinu a půl později.

Hladina kortizolu během dne stoupá a klesá. Další čas, kdy je spíše nízká a káva by pro vás byla prospěšnější, je 13.30 až 17 hodin. Pak už je lepší kávu nepít, mohla by vám narušovat klidný spánek víc než modravý displej počítače. 

Pokud chodíte spát brzo, vynechte kávu ještě dříve. Její schopnost rušit spánek totiž u někoho může trvat ještě šest hodin po konzumaci.

Nebo raději čaj?

Pokud vám jde o zvýšení mentální kapacity, můžete uvažovat také o hrnku černého čaje. Vliv čaje (kofeinu a theaninu) na mentální procesy nedávno potvrdil výzkum vědců z pekingské univerzity. Ti nechali dvě skupiny studentů vymýšlet „cool“ název pro fiktivní restauraci a jiné studenty pak hodnotit, který název je důmyslnější. Studenti povzbuzení čajem přišli s originálnějšími nápady než ti, kteří pili pouze vodu.

Proč se nám ale obvykle zdá, že káva působí na povzbuzení silněji? Protože v průměrném hrnku kávy je více než dvojnásobek kofeinu oproti stejnému množství čaje. Čaj má ale jednu podstatnou přednost, kterou poznáte večer. Nemá takový vliv na poruchy usínání a spánku.